Tanzanie možná nebude první země, která vás napadne, když se rozhodnete splnit si sen a vyrazit na safari. Možná by ale měla. Díky výhodným letenkám od TA se tam dá doletět za necelých 12000 a hlavně tu najdete nepřeberné množství rezervací, nabízejících možnost vidět zvířata, která znáte jenom ze zoo v jejich přirozeném prostředí. V Tanzánii je kráter Ngorongoro I přírodní rezervace Serengeti a Olduvai, kolébka lidstva.
Naše cesta začala jako obvykle neurčitým plánem vyrazit někam do tepla na konci roku a uniknout listopadovému počasí. Pokračovalaobjevem výhodných letenek do Dar es Salaamu a pak už zbývalo jenom vymyslet,jak plánované dva týdny naplnit. Nakonec jsme se rozhodli strávit první týden putovánímpo rezervacích. Museli jsme se rozhodnout, zda si všechno zařídíme sami, či využijemeslužeb místních cestovních agentur. Možnost pronajmout si auto a zařídit sivšechno sami jsme nakonec zamítli jako příliš náročnou na organizaci.
Statečnější cestovatelé radí prostě dorazit do Arushi a koupit si safari u jedné z mnoha místních agentur. Tento způsob vám může ušetřit peníze, ale musíte přistoupit na již předem naplánovanou trasu. Nebo můžete začít průzkumem nabídky na internetu, a oslovit některou z agentur s požadavkem na sestavení safari přesně podle vašich požadavků.
Musíte si ujasnit, na jak dlouho chcete vyrazit a také jaké rezervace chcete navštívit. Obvyklá safari trvají od několika dní, které vám umožní prohlédnout ta nejslavnější místa, až po několik týdnů, které vám umožní dojet až k Viktoriinu jezeru či k jezeru Tanganika. Agentura vám ale klidně sestaví I program zahrnující neobvyklé cíle – třeba účast na tradičním lovu s domorodci nebo prodloužení cesty za hranice Tanzánie či na Zanzibar.
Dalším důležitým kritériem je samozřejmě cena. Ta je závislá nejen na počtu dní a navštívených parcích, ale také na míře luxusu ubytování a stravy. Levnější safari zahrnuje ubytování v kempech. Kempy jsou vybaveny základním hygienickým zařízením. Nečekejte žádný luxus a smiřte se s tím, že čím víc sezóna, tím víc turistů a horší stav toalet a sprch.
My jsme náhodou narazili na mladou tanzanskou agenturu Hekima Safaris (www.hekima-safaris.com), která má spolupracovníka v České republice. Díky tomu bylo mnohem snazší sestavit program podle našich požadavků a vyhnout se nejasnostem, způsobených jazykovou bariérou. S Ondřejem jsme si domluvili rozšíření původně plánované trasy o zajížďku do rokle Olduvai, i podrobnosti o možnostech pobytu u místních lovců, který jsme nakonec pro nedostatek času museli z programu bohužel vyřadit.
Ondřej nám pomohl i s plánováním příjezdu. Na safari se nejčastěji vyráží z Arushi, která je den jízdy autobusem z Dar es Salamu, kam jsme přiletěli z Prahy. Autobus je nejlevnější způsob transportu, ale vyžaduje trochu odvahy. Na letišti na nás brzo ráno čekal Jackson, který nás dovezl na autobusové nádraží, koupil lístky a pak s námi jel do Arushi odkud je to do Serengeti už jen asi 200 km, většinou po nové silnici,. Strávili jsme přes 8 hodin, ale klidně i 12, ve starém autobuse bez klimatizace, ale cesta rozhodně stála za to. Silnice celou dobu stoupá a krajina kolem se mění. Projíždíte neúpravnými a hlučnými městy, vesničkami jako z filmu a všechno je nějak mnohem barevnější než u nás. Hlína je sytě červená a nebe nebesky modré.
Arusha je rychle rostoucí město s velice příjemným podnebím. Když je jasno, můžete si sednout na balkón a dívat se na Kilimandžáro. Samozřejmě, pokud máte dost sil a odvahy, můžete se na Kilimandžáro i vypravit. Vzhledem k výšce hory však taková výprava není pro netrénované jedince. Když nic jiného, je vážnou hrozbou výšková nemoc, která může postihnout kohokoli, bez ohledu na fyzičku.
Našich pět dní jsme strávili v pohodlném džípu s odklápěcí střechou. Náš řidič Dulaa a kuchař Juma nám každý den postavili stan. Pro naše evropské otužilé organismy byl pohled na tlusté spací pytle, které nám do nich chystali, trochu k smíchu – africké noci jsou opravdu teplé a i když podnebí v této části Tanzánie je chladnější, využili jsme je asi jenom při noclehu nad kráterem Ngorongoro, kdy pršelo a výrazněji se ochladilo. Kuchař nám pak každé ráno připravil teplou snídani, na cestu studený oběd a večer bohatou teplou večeři. V průběhu dne jsme měli k dispozici vodu a další nealko nápoje. Tady praktickou radu – ověřte si, kolik a jaké nápoje jsou v ceně. V parcích není kde doplňovat zásoby a při výběru agentury jsme narazili i na nabídky, kde nápoje nebyly nebo třeba jen malá láhev vody. Pokud si i přesto takovou vyberete, je třeba před odjezdem zajet do obchodu v Arushi a nakoupit si, co by vám mohlo chybět.
Jezdění džípem po pláních národních parků je úžasný zážitek. Nekonečná rozloha Serengeti v době migrace vám vyrazí dech. U vjezdu do národního parku je malý pahorek, ze kterého můžete vidět až na obzor. Pláň se táhne do nekonečna a je pokrytá skupinkami zvířat – zeber, antilop a pakoňů, kterých jsou statisíce, možná miliony. Všichni se klidně pasou a nenápadně postupují jedním směrem. Pak sednete znovu do auta a vyrazíte a za chvíli jste přímo mezi nimi. Nikdy předtím jsem neviděla tolik zvířat pohromadě. Musím se přiznat, že nejdřív jsme si říkala, že musí být nuda koukat celý den na žebry, ale vážně není. Ten pocit je prostě úžasný. I kdyby se vám zebry omrzeli, váš řidič se celou dobu více či méně nápadně snaží nabídnout vám to hlavní – vidět Big five. Celý den jezdí po vyježděných cestách a komunikuje s ostatními řidiči, aby vám dopřál pohled na stáda slonů a buvolů, osamělé nosorožce, či lvy. Když máte štěstí, najdete i levharta.
Kráter Ngorongoro je také úžasný. Jak už název napovídá, jde o kráter sopky, na jeho dně se pasou stáda slonů, hroši a zase zebry, pakoně a buvoli. Na jezerech se usadili nádherní plameňáci. Do kráteru se sjíždí strmou silnicí. Na dně nepotkáte žirafy, prý neumějí sejít strmý svah. Co tam najdete jsou kosti slonů. Staří sloni prý dokážou sejít do kráteru za vodou, ale když je čas přesunout se dál, nezvládnou vyšplhat ven a nakonec v kráteru zemřou. Z vyhlídky, odkud začíná sjezd dolů, vypadá kráter Ngorongoro trochu jako mechová pivní zátka. Ploché dno a kolem na pohled svislé stěny.
Náš nejkrásnějši nocleh byl právě v kempu nad kráterem. Počasí sice nebylo nejlepší – to je cena za cestování mimo sezónu. Získáte nižší ceny a menší davy, ale riskujete horší počasí. Z kempu však bylo vidět do kráteru a na louce kolem stanů se pásly zebry. Velice nahlas, musím dodat, až nás v noci jejich chroupání několikrát vzbudilo. A nejkrásnější „zvířecí“ zážitek? Určitě rodinka levhartů, kterou jsme přes hodinu sledovali, jak na stromě večeří čerstvě ulovenou antilopu. Tak jak jsou pláně plné života, je na nich i smrt. Uvidíte nejspíš obojí – ať už jako čerstvý úlovek, nebo vybílené kosti v trávě. Ale i to k safari a k životu na afrických pláních patří.
Ngorongoro
Ngorongoro je území na dně vyhaslé sopky o rozloze 260 kilometrů čtverečních. Je hluboký 610 metrů a je to také největší neporušená sopečná kaldera na světě. Nachází se zde největší koncentrace divokých zvířat na Afriky. V roce 1959 byla vyhlášena za chráněné území a oddělena od parku Serengeti. V roce 1979 bylo území zapsáno do seznamu Světového přírodního dědictví UNESCO.
Serengeti
Národní park Serengeti leží východně od Viktoriina jezera a má rozlohu téměř 15 tisíc kilometrů čtverečních. Patří k nejznámějším africkým národním parkům a od roku 1981 je na seznamu UNESCO. Park vznikl už v roce 1951. V řeči Masajů znamená Serengeti „nekonečná prérie“.
Tanzánie
Tanzánie leží na východním pobřeží střední Afriky. Vznikla sloučením dvou států – Tanganiky a Zanzibaru. K tomu došlo v šedesátých letech 20. století, kdy se Tanzánie osamostatnila od Velké Británie. Tanzánie patří k nejdéle osídleným zemím světa, našly se zde pozůstatky prvním známých lidí – otisky stop dvojnohých homininů a první kamenné nástroje v rokli Olduvai, kterou můžete cestou do Serengeti navštívit. Největším městem je rychle rostoucí a dost nepůvabný přístav Dar es Salaam, který má již asi 3 miliony obyvatel. Vnitrozemí je převážně křesťanské, zatímco pobřeží a především Zanzibar jsou převážně muslimské. V zemi nedochází k náboženským konfliktům.