iPod – organizovaní, kam se hnete

Pro zprovoznění iPodu je nutné nainstalovat software a ovladače z přiloženého CD. Pro obsluhu přístroje a správu hudby slouží iTunes. Zároveň se nainstaluje i přehrávač QuickTime.

Instalaci je nutné provést ještě před připojením přehrávače k počítači. V průběhu instalace je třeba iPod připojit k počítači. To se mi při připojení přes USB nepodařilo. Naštěstí je možné tento krok přeskočit. Další překážkou k přeskočení je nutnost zadat seriové číslo přehrávače. To je vyryto na zadní straně přístroje a na lesklém kovovém povrchu není příliš dobře čitelné. Dále je nutné zadat jméno a kontaktní email. Žádné další údaje již instalátor nevyžaduje. Poté si již bez dalších požadavků nainstalují iTunes a QuickTime. Dalším krokem je restart počítače. Po novém spuštěné by měl již iPod fungovat bez problémů.

Bohužel na mých Windows XP se připojení přes USB nepodařilo. Při použití FireWire kabelu ale všechno fungovalo bez problémů. Po připojení iPodu se spustí aplikace iTunes. Ta prozkoumá složku Hudba vašeho počítače a načte všechny skladby. Můžete také souhlasit s tím, že všechny skladby přeorganizuje podle svého uvážení (přiznám se, že tuto možnost jsem se zvolit neodvážila). V této složce si iTunes vytvořily vlastní adresář, kam si ukládají playlisty apod. A také skladby, které převedly z WMA. Poté iTunes zesynchronizují adresář hudba s diskem iPodu, což provádějí při každém připojení přístroje. Zároveň také „svážou“ konkrétní přehrávač s počítačem.

Po připojení se také objeví iPod jako nový disk v Průzkumníkovi. Touto cestou je možné do něj ukládat jiné než hudební soubory. Do adresáře Calendar patří soubory typu iCal a vCal. Ty je pak možné zobrazit na displeji iPodu. Zobrazení kalendáře je podobné kalendářům, na které jsme zvyklí z mobilních telefonů. Nevýhodou je, že kalendář nelze upravit, takže schůzku či narozeniny si můžete nechat připomenout kdekoli, ale novou povinnost nepřidáte. Kalendář v iPodu také není možné synchronizovat s žádných softwarem, který pro organizaci času používáte na počítači. Pokud chcete kalendář iPodu aktualizovat, je nutné váš časový rozvrh, třeba z Outlooku nebo Palm desktopu, exportovat do podporovaného formátu a pak ho znovu uložit do iPodu.

Stejným způsobem funguje Adresář – soubor ve formátu vCard uložíte do adresáře Contacts a můžete vyrazit. Další podporovaný formát je txt. Textové soubory se ukládají do adresáře Notes. Bohužel při zobrazování si iPod neporadil s češtinou a delší soubory bez okolků a varování ořízl. Pokud si ale po cestě chcete přečíst kratší povídku nebo snad delší mail od šéfa, displej je zobrazí čitelně a bez větších nesnází. Písmo je ostré a i když displej není největší, se čtením nebudete mít problém.

Správa hudby se provádí prostřednictvím iTunes (přes tento SW je také možné hudbu nakupovat). Komu by snad iTunes nevyhovovaly, může se porozhlédnout po některé z neznačkových alternativ. Zde si můžete připravit playlisty, upravovat údaje o skladbách, mazat, přesouvat… prostě co vás napadne. Playlisty můžete vytvářet i později v iPodu – on the fly – ale v iTunes je to rozhodně pohodlnější. Generují se zde i některé automatické – například nejoblíbenější, naposledy přehrané, hudba podle dekády vzniku…. po ukončení iTunes se iPod automaticky odpojí.

A teď se můžeme věnovat samotnému přehrávači. Recenzovaný kousek byl bílý, zadní strana pak chromová a lesklá, takže po vybalení z krabice mohla složit jako zrcadlo. To se ovšem po pár hodinách používání změnilo – pak iPod může sloužit jako kriminalistická pomůcka pro studium otisků prstů. Na přední straně je displej a dotyková ovládací plocha, která obsahuje pět tlačítek. Veprostřed tlačítko pro potvrzení a kolem spojené do jednoho kruhu, tlačítka pro Menu, přehrávání a zastavení a posun ve skladbách. Pro posun v menu a ovládání hlasitosti je určena dotyková funkce tohoto ovladače. Pohybem prstem nahoru nebo dolů se listuje – jako u všech podobných zařízení vyžaduje přesné míření trochu cviku. Vytkla bych výrobci, že ovládání hlasitosti na iPodu není nijak označeno, takže na to buď přijdete náhodou nebo musíte prostudovat manuál. Ostatní funkce přehrávače nebyl problém najít a nastavit v menu, snad jen s vytvářením playlistů za chodu mi musel opět poradit manuál. Pokud byste chtěli na svém přehrávači fotografie nejen přenášet, ale i prohlížet, můžete vyzkoušet jeho velmi podobného bratra s názvem iPod Photo, který je vybaven barevným displejem. Je také možné dokoupit čtečku paměťových karet, která umožní ukládat fotografie do iPodu přímo z karty, což jistě oceníte na cestách, kde může iPod posloužit jako paměťová banka.

Z mého úhlu pohledu má iPod několik zásadních minusů – především je to nutnost instalovat software, bez něhož není možné do něj přenést hudbu, z problémů při instalaci pod Windows bych také řekla, že je přece jen znát jeho původ a primární zaměření. Už vůbec mi nevyhovuje, když přehrávač začne po připojení k počítači svévolně synchronizovat s iTunes, popravdě mi není po chuti, když přehrávač začne dělat cokoli svévolně… Pokud však tyto výhrady nemáte a hledáte vcelku jednoduchý přehrávač, který je rozhodně in, bude vám vadit asi jen nemožnost zobrazit český text a event. přidávat záznamy do kalendáře a adresáře.

Formáty: MP3, WAV, AAC, AIFF, VBR
Datová média: HDD
Doba hraní MP3 [hod]: 8
Napájení: rechargeable lithium ion
Rozměry [š x v x h mm]: 51 x 91 x 13
Hmotnost [g]: 103
Rozhraní: USB 2.0, FireWire
Displej: černobílý
Výrobce: Apple