Není nic moc, ale čím jiným začít fotky z Tibetu, že.
Díl 3 – Lhasa.
Když se pátému dalajlámovi Ngawang Lozang Gjamcchovi (1617–1682) podařilo podrobit si Tibet, ustanovil Lhasu administrativním centrem Tibetské říše. Ve Lhase zahájil stavbu Potály, která byla dokončena pár let po jeho smrti. V této době získala Lhasa nepochybné postavení coby politické hlavní město Tibetu.
Lhasa byla po mnoho staletí „zakázané město“ a její brány byly uzavřeny všem lidem ze Západu. V 19. století se do Lhasy marně snažil dostat např. Sven Hedin a Nikolaj Prževalskij. Naopak s úspěchem se na území města dostali např. Alexandra David-Néelová a Heinrich Harrer, na počátku 20. století Lhasu načas obsadil britský expediční sbor vedený Francisem Younghusbandem v rámci tzv. Younghusbandovy expedice.
Jelikož se jednalo o významné centrum tibetského buddhismu, téměř polovina obyvatelstva Lhasy byli mniši. Obyvatelstvo Lhasy bylo v roce 1951 odhadováno na 25 000 a dalších 15 000 mnichů v žilo klášterech. Dnes má město okolo 250 tisíc obyvatel, velká část z nichž jsou Číňané (Chanové nebo Chuejové).
Lhasa patří mezi nejvýše položená města na světě, její průměrná nadmořská výška je asi 3 650 m n. m.
Zdroj: Wikipedia
